Tuhle otázku dostávám na schůzkách pořád: „Kamile, má vůbec smysl, abych si kupoval konkrétní akcie, když můžu jednoduše sypat peníze do ETF na S&P 500 a mít svatý klid?“

Je to legitimní dotaz. Pasivní investování zažívá obrovský rozmach a pro obrovskou část lidí je to ta nejlepší možná cesta. Nemusíte nic sledovat, poplatky jsou minimální a trh jako celek dlouhodobě roste. Jenže jako člověk, který se v tomhle prostředí pohybuje roky, vidím i druhou stranu mince. Pojďme si nalít čistého vína a podívat se, kdy dává smysl pasivita a kdy naopak aktivní výběr akcií (stock-picking).

Kdy je ETF jasná volba

Pokud nemáte čas, chuť ani kapacitu sledovat kvartální výsledky firem, číst hospodářské reporty a makroekonomické analýzy, zapomeňte na jednotlivé akcie. Tečka.

Zkoušet náhodně kupovat akcie podle toho, co zrovna doporučil nějaký influencer na YouTube, je nejrychlejší cesta, jak ztratit peníze. Široce diverzifikované ETF (třeba na globální trh MSCI World nebo americký S&P 500) je v takovém případě váš nejlepší přítel. Kupujete si s ním průměrný výnos trhu, což je historicky kolem 8–10 % ročně. A to vůbec není špatné.

Proč ale stock-picking nevymřel?

Proč tedy lidé pořád kupují jednotlivé akcie? Protože s ETF sice kupujete ty nejlepší firmy na světě, ale zároveň s nimi kupujete i ty průměrné a padající.

Když kupujete konkrétní akcie, máte možnost vyjádřit svůj vlastní názor na svět a byznys. Můžete vsadit na firmu, u které vidíte obrovský potenciál, skvělý management nebo produkt, který sami používáte a věříte mu. Pokud uděláte dobrou analýzu, odměnou vám může být výnos, o kterém se majitelům ETF ani nezdá.

Má to ale dvě velká ALE:

1. Čas a disciplína: Stock-picking je práce. Musíte vědět, co ta firma dělá, jaké má dluhy a kdo ji řídí.
2. Psychika: Když propadne index o 5 %, zamrzí to, ale jdete dál. Když vám jedna akcie, do které jste dali hodně peněz, odepíše 30 %, spousta lidí zpanikaří a prodá v té nejhorší možné chvíli.

Strategie Core-Satellite: Kompromis, který doporučuji

Nemusíte se hned hlásit do jednoho ze dvou znepřátelených táborů. U mnoha svých klientů v Mercurius Pro úspěšně aplikuji přístup zvaný Core-Satellite (Jádro a satelity).

Jak to funguje v praxi?

• Satelity (20–30 % portfolia): Tady dostane prostor vaše kreativita a stock-picking. Vyberete si 3 až 5 konkrétních firem, kterým věříte, a koupíte jejich akcie. Když uspějí, výrazně to nakopne váš celkový výnos. Když udělají chybu, stabilní ETF základ vás podrží a vaše finanční situace to neohrozí.
• Jádro (70–80 % portfolia): Tvoří nízkonákladová, široká ETF. To je váš bezpečný přístav, dlouhodobý motor bohatství, na který nesaháte.

Verdikt: Nehledejte v tom vědu. Pokud chcete investování pustit z hlavy, jděte cestou ETF. Pokud vás trhy baví a chcete si s portfoliem trochu hrát, postavte pevný základ z indexů a zbytek okořeňte vybranými akciemi firem, které mají jasný příběh a čísla, co dávají smysl.

Investování na finančních trzích s sebou nese rizika a minulá výkonnost ani historické výnosy nejsou zárukou budoucích výsledků. Každý investor by měl provést vlastní analýzu nebo konzultovat své investiční záměry s licencovaným odborníkem a investovat pouze takové finanční prostředky, jejichž případnou ztrátu si může dovolit.